"Život je cesta, občas je třeba jít pěšky a sám."

Pavel "Kili" Jedelský - vystudovaný kybernetik, skaut a woodcrafter posledních 10 let svého života tráví každé léto na pěších poutích nejen v Evropě, ale i v tak odlehlých koutech světa, jako je japonský ostrov Šikoku (1200km).

Přijďte si poslechnout jeho zážitky a postřehy z pěších putování, o kterých dokáže velmi poutavě vyprávět. Absolvoval poutě sv. Františka, sv. Benedikta, cestu Zbojníků či hornickou cesta po Sardinii...

Co ho k tomu vede? Je putování bezpečné? Jaké jsou největší překážky po cestě? Co člověk získá, když je delší dobu sám?

Narodil se v roce 1955 v Zábřehu, ve znamení Blíženců. Od třinácti mu učaroval skauting, jedním z jeho nejsilnějších zážitků byla táborová zkouška "Tří orlích per" (mlčení, hlad, samota). V mládí vedl chlapecký tábornický oddíl Stopaři, od roku 1979 s velkým příklonem k myšlenkám lesní moudrosti. Je také zakládajícím členem společenství ohnivců Midewiwinu, oddílů (kmenů), které pracují na základě woodcrafterských tradic. V roce 1982 byl vysvěcen na prvního moravského šamana a získal lesní jméno Soewah (Malá řeč), o rok později vydal v nákladu 50 ks samizdatovou příručku "Indiánské týpí". V roce 1984 se žení a stěhuje se do Prahy, kde žije dodnes. Vždy měl rád přírodu a tábořil v týpí v každém ročním období, svou profesí je ale přírodě na hony vzdálen - vystudoval kybernetiku na ČVUT a pracoval jako vývojový technický pracovník. S přibývajícím věkem propadl kouzlu poutnického putování, kterému dal přednost před kariérou.